Ájurvédský blog Andrey Lazarské

SEX jako jeden ze tří pilířů zdraví dle ájurvédy (29.3.2021)

Ájurvéda zdraví definuje jako stav dokonalé rovnováhy na úrovni fyzické i psychické, zdůrazňuje neoddělitelné propojení našeho těla, mysli a duše, přičemž zjednodušeně řečeno zdraví představuje výsledek toho, jak nakládáme s fyzickými a emocionálními faktory svého života. Tradiční ájurvédské učení klade důraz na péči o tři základní pilíře zdraví, kterými jsou stravování, spánek a sex. Ten, kdo tyto pilíře ve svém životě moudře a vyváženě spravuje, má zaručen plnohodnotný život, který nebude krácen nemocí. Samozřejmě vedle těchto ájurvédských pilířů existují i jiné náhledy, např. psychologické pojetí tzv. trojnožky (práce, koníček a partnerský vztah), které vysvětluje, že spokojenost v životě zažíváme v případě, že máme fungující a pevně posazené všechny tři části této trojnožky.

Tématem, kterému se zde budeme věnovat nyní, je sex a pohled ájurvédy na něj.

Sexuální energie představuje velmi silnou formu energie, životní sílu, jež se manifestuje v různých fázích života různě, není možné, aby vymizela, může však nabírat rozdílné podoby (sex jako fyzický akt na úrovni těla, láska na úrovni srdce, duchovní extáze na vyšší úrovni našeho bytí). Sexuálním otázkám se áurvéda věnuje hodně v rámci své disciplíny, tzv. vadžíkárana tantra, což by se snad dalo připodobnit reprodukční medicíně.

Již dříve jsem uvedla, že jedním z klíčových konceptů ájurvédy je myšlenka, že vše, s čím přicházíme do styku, má schopnost nás podpořit či narušit, tj. vše může být lékem i jedem, záleží na okolnostech. Totéž platí pro sexuální aktivitu. Sex nás vyživuje a dává nám životní energii, nicméně z rovnováhy nás bude vyvádět, pokud svou sexuální sílu používáme v nadmíře, nesprávným způsobem či ji budeme potlačovat.

Nebyla by to prostě ájurvéda, kdyby i zde, v oblasti sexuálního chování, nedávala řadu doporučení a varování, co potřebujeme následovat či naopak čemu se vyhnout za účelem toho, aby nás sexuální aktivita vyživovala a harmonizovala na všech úrovních, tj. na úrovni těla, mysli i ducha. K sexu je třeba přistupovat obdobně jako např. ke stravování – vyhnout se všemu lacinému, rychlému, zkaženému a podporovat „celistvý“ sex, který začíná u nás samotných, u sebelásky.

Přístup k sexu zejména na západě se zdá být docela primitivní ve srovnání s východními učeními. Neboť sex neslouží pouze ke stvoření života a vlastního potěšení, k uspokojení svých pudů, ale má mnoho dalších funkcí. Představuje prostředek vlastního vyjádření, způsob výpovědi o našem fyzickém vztahu k sobě a k okolnímu světu, způsob uspokojení naší potřeby sdílet a spojit se s druhým člověkem na všech úrovních. Sexualita nás spojuje s vlastním tělem, smysly i duší, erotická rozkoš je svou povahou záležitostí přítomného okamžiku, tj. jedná se o spojení, v němž odhazujeme většinu svých fyzických omezení, abychom si plně vychutnali lidský kontakt. Zkoumáme-li erotickou energii beze studu, může uvést naše tělo a ducha do extáze, která má tu moc v nás vyvolat změněné stavy vědomí, z tohoto úhlu pohledu se jedná o mysteriózní energii. Sexualita a vyšší vědomí jsou úzce propojené, může představovat cestu k vyšším duchovním stavům. Ačkoli se celibát převážné většiny z nás týkat nebude, není od věci si uvědomit, že sex může představovat posvátnou aktivitu a takto k němu přistupovat.

Naše sexualita je velice unikátní a stejně tak unikátní je i způsob, jakým svou sexualitu projevujeme, zažíváme a sdílíme. Projevuje se zde mnoho bloků a strachů, ať již vycházejících z kultury a prostředí, ve kterém vyrůstáme, tak z nás samých.

Mnoho zdravotních problémů (bolesti a křeče nohou, zatuhlost kyčlí, ledvinové potíže aj.) souvisí se sexuální energií, jejím zablokováním (což se může paradoxně projevovat až posedlostí sexem) či jejím nesprávným používáním. Pro zajímavost uvádím, že se zablokovaná sexuální energie může rovněž projevit např. v době menopauzy návaly horka. I mnohé psychologické problémy vychází z nerovnováhy sexuální energie, dokonce velká část vztahových problémů se váže na rozmnožovací tkáň a stav kořenové čakry, kde sídlí Kundalini Šakti. Specifickým tématem v oblasti sexu je téma kompenzace – nahrazování sexuální potřeby (kvantity či kvality) jinou činností (jídlem, sportem, pracovním nasazením). A ještě jedna myšlenka - čím více je ve společnosti sexualita potlačována, tím násilnější se společnost stává.

Sex obvykle vyvolává orgasmus a uvolnění tak obrovské energie je důležité pro fyzické, mentální a psychické zdraví. Orgasmus je jedním ze způsobů uvolnění zbytků energie, kterou nasbíráme v běžném styku s ostatními lidmi. Mezi další způsoby patří cvičení nebo tvorba. Nemá-li člověk žádný způsob uvolnění energie, energie se v těle hromadí a může časem způsobit např. deprese, projevy násilí či jiné patologie.

Pro to vše je důležité k sexu přistupovat vědomě a celistvě, vybírat si vhodného partnera, nacházet správnou míru a kvalitu sexu tak, aby nás po všech stránkách vyživoval, podporoval imunitu i kvalitní spánek a my se cítili šťastně, zdravě, celistvě.

Žijeme ve společnosti, která v nás zanechává silnou stopu křesťanského pohledu na sex jako na něco nečistého, špinavého, nechtěného. Mně se líbí pohled indický, kde na jedné straně rozvíjejí učení o tom, že sexuální energii lze využít za duchovním účelem pro vnitřní vývoj jako cesty k dosažení tzv. samádhi (např. klasická jógická tantra), na druhé straně ale též dávají volbu jinou - k sexu přistoupit jako k umění a radosti. Tzv. Kámasútra, starodávná věda o lásce a milování popisuje detailně různé faktory hrající roli v praktikování bezpečného a naplňujícího sexu, tj. když už se tomu věnujeme, dělejme to pořádně a smysluplně, prožívejme čistou radost a udělejme ze sexu posvátný akt, umění, které nás přibližuje sobě i Bohu.

Pokud je sexuální spojení absolutně uspokojující, mezi vhodnými partnery, ve správný čas, provedený správným způsobem a ve správném množství, položí to základy pro zdraví a vitalitu.

Čemu se při sexu vyhnout:
- nevhodný je sex v poledne, o půlnoci, při západu a východu slunce
- zadržování ejakulace
- nadměrné množství sexu, vč. masturbace, několikanásobný orgasmus v průběhu jedné noci
- sex během menstruace
- násilný, exotický sex v nesprávné tělesné poloze, perverzní a neuspokojivý sex (má negativní dopad na fyzické i mentální zdraví)
- intenzivní sex pod vlivem omamných látek
- používání chemických spermicidních látek
- tantrické sexuální praktiky bez řádného vedení
- sexu, pokud jste nemocní, příliš unaveni, hladoví či bezprostředně po jídle

Frekvence sexuální aktivity:

Vhodná frekvence sexuálního styku se liší člověk od člověka (jeho konstituce), rovněž dle ročního období a způsobu, jakým sex provádíme.

Nejvhodnější roční období pro sex představuje konec zimy a jaro, kdy se přirozeně snižuje váta a zvyšuje kapha.

Ájurvéda říká, že trvá zhruba 35 dní od pozření živin, než dojde k plné obnově sexuálních tekutin a k vytvoření zralé rozmnožovací tkáně, jejímž vedlejším produktem je odžas - životně důležitá látka zodpovědná za sílu naší imunity, náladu, vytrvalost či třeba dobré udržování vědomostí. Proto pokud svou rozmnožovací tkáň budeme vyčerpávat nadměrným či nevhodným sexem, projeví se to dříve nebo později na našem zdraví. Na druhou stranu, je-li sexuální akt naplněn láskou a něhou a oba partneři při něm pociťují hluboké spojení a propojení na všech úrovních svého bytí, pak taková aktivita tvorbu odžasu podporuje.

Jedinec s převažující váta dóšou by měl mít sexu nejméně, zejména na podzim a v zimě (roční období, ve kterém se váta zvyšuje) se doporučuje sexuální aktivita maximálně 1x měsíčně. Pitta jedinci vyžadují větší intenzitu a je náročné uhasit jejich touhu. Kapha jedinci mají v ohledu četnosti štěstí největší, neboť svým založením toho vydrží nejvíce a např. v zimě si ho mohou dopřávat i každý den.

Ájurvédská doporučení:
• Doporučuje se do sexuální intimity zapojovat všech pět smyslů, tak aby se jednalo nejen o zážitek těla samotného, ale byla vyživována i mysl a duch, proto k sexu pozvěte vůně, barvy, zvuky atd. a radostně tvořte a objevujte.
• Nejvhodnější čas pro sexuální styk je mezi 22 – 23 hodinou, přičemž byste neměli být příliš hladoví ani najedení. Vhodným časem pro sex je také ráno po východu slunce do cca 10:00 hod, popř. časný večer.
• Umírněnost – jak již bylo výše poukázáno … nadměrné množství čehokoli člověku neprospívá, podobně je to se sexem. Hledejte zlatou střední cestu co do množství a intenzity sexu tak, aby vás vyživoval, nikoli vyčerpával. Hledejte v něm nejen tělesné uspokojení, ale spojení dvou duší a energií na hluboké úrovni.
• Po sexu se za účelem podpory tvorby rozmnožovací tkáně a odžasu doporučuje vypít teplé mandlové mléko s kořením (skořice, kardamom, šafrán, med), zvýšenou vátu pak uklidníme olejovou masáží.

Sex jako odevzdání se

V důsledku iluzorní snahy o zachování kontroly nad věcmi se konceptu „odevzdání se“ bojíme. Přesto je to cesta do naší duše a k pochopení toho, kým opravdu můžeme být, pomáhá nám k objevení sama sebe na hluboké úrovni. Celistvý sex je zážitkem odevzdání se, který nás osvobozuje od minulosti i budoucnosti a od toho, kým si myslíme, že bychom měli být, a otevírá nás ke sdílení toho, kým opravdově a úplně jsme.

VZTAHY PODLE ÁJURVÉDY. KTERÉ KONSTITUČNÍ TYPY SE K SOBĚ HODÍ A KDE TO BUDE SKŘÍPAT? (21.2.2021)

 

"Než promluvíš, zvaž, jestli tvá ŘEČ bude lepší než TICHO." (7.2.2021)

(SwamiKripalvananda)

Dalo by se snad říci, že se naše životy skládají převážně ze dvou hlavních činností – jedení a mluvení – něco prostě přichází do úst nebo z nich zase vychází ven. Obojí při správném způsobu používání přináší energii a při nesprávném užití energii odebírá.

Řeč představuje verbální vyjádření našich myšlenek, pocitů a emocí. Slova mají obrovskou sílu, což všichni víme, avšak málo si to připomínáme. Mohou být velmi efektivní zbraní při zraňování či manipulování druhých, stejně jako laskavou pomocí, chceme-li někoho povzbudit, potěšit, utěšit. Těmito způsoby nás slova formují a mnohdy se stáváme jejich otroky. Bohužel je dnešní doba charakteristická nadměrným a neuvážlivým používáním slov. To vede k nedorozumění, násilí, ke zmatku a zploštělému pohledu na svět. Řeč se mnohdy stává vulgární, násilnou, destruktivní, dezintegrující (tj. společnost či skupinu rozdělující). A tak již dávno na řeč nenahlížíme jako na posvátný dar tvoření a komunikace, který nám umožňuje spojení se svým vnitřním Já, s okolím, s Vesmírem či Bohem.

Starodávný védský systém nazývá schopnost řeči vání. Vání je též jiné jméno bohyně Sarasvatí, bohyně učení, moudrosti, řeči, umění (zejména hudby či poezie) a estetiky neboli krásna. Všimněme si prosím, mezi jaké disciplíny je zde řeč zařazena – mezi umění, moudrost, krásno …

Védské přísloví říká: „Pravda je jedna, moudří ji vyjadřují mnoha způsoby“, tj. i různými způsoby řeči.

Védský systém a tedy i ájurvéda rozlišuje čtyři kategorie lidské řeči –para, pashyanti, madhyama a vaikhari - každá kategorie řeči představuje jiný druh vnímání, každá přenáší jiný druh reality, každou lze vyjádřit pravdu jiným způsobem.

Para – nejjemnější vibrace pocitů a přímé vyjádření kundalinišakti, sídlem této řeči je oblast pupku. Zde řeč začíná a projevuje se jako jemná chvějivá vibrace pocitů, která je vždy pravdivá, lež zde není možná. Jazykem para je např. i zvuk mantry, vibrace a energie, které lze použít k léčení.Také např. zažívám-li hluboké prožitky splynutí a sjednocení s „bohem“ (např. v přírodě, kde ke mně může promlouvat strom, hora či mrak), slova neexistují a v okamžiku prožitku vše hovoří jazykem para, jazykem vibrací. Proto hluboké prožitky nelze plně slovy vyjádřit.

Pashyanti– vibrace je vedena výše, do oblasti srdce, zde se vibrace mění v pocity a emoce vyjádřené symboly či ideou. Jazykem srdce je jazyk souznění.

Madhyam -pocity ze srdce jsou neseny výše, do oblasti hrdla, kde vibrují v podobě mentálních slov, dosud nahlas nevyřčených. V mysli neustále uvažujeme a hovoříme sami se sebou slovy a myšlenkami, dochází zde k poměřování, hodnocení či tázání, což později může vést k formulování záměru, který posléze vyjádříme nahlas zvukem.

Ve snech, kdy promlouváme prostřednictvím pocitů a emocí, využíváme buď pashyanti nebo madhyama řeč.

Vaikhari - běžná vokalizovaná řeč, která se díky hlasivkám a pohybu jazyka stává zvukem. Může jít o užitečný nástroj komunikace, nikoli však za předpokladu, že ignorujeme předchozí jemnohmotnější způsoby řeči a mluví z nás pouze hlava. Pak lze snadno sobě či druhým lhát a řeč zneužít. Vzdálíme-li se však od vesmírné pravdy a své vnitřní pravdy, pozveme si tím zároveň do života pochybnost, zmatek, cynismus a další podobně nežádoucí jevy.

Ke vzájemné komunikaci potřebujeme slov a k souznění potřebujeme srdce. Zde bych ještě vyzdvihla umění naslouchání. To můžeme pěstovat tak, že když někdo hovoří, nečiníme urychlené závěry, neposuzujeme, nýbrž nasloucháme svým srdcem. A nasloucháme-li někomu opravdově, okamžitě pocítíme, z jaké úrovně k nám daný člověk hovoří, zda z oblasti pupku, srdce, hrdla či hlavy.

Ájurvédská etikoterapie učí používat slova laskavým způsobem tak, abychom člověka nezranili a sobě mentálně (psychologicky) neuškodili. Buddhismus, jehož učení bylo do ájurvédské filozofie zakomponováno, přistupuje k řeči podobně. Základní myšlenkou je soucit …

Jak říká Dalajláma, „Soucit není náboženstvím, jde o lidskou záležitost. Není to přepych, ale nezbytnost pro lidské přežití.“

Pozor však, nepleťme si soucit s lítostí. Soucit představuje důležitou ctnost člověka, která spočívá ve schopnosti vidět utrpení, porozumět mu, procítit ho, tolerovat jeho projevy a jednat či motivovat k jednání směrem ke zprostředkování úlevy. Ráda bych zdůraznila, že zdravý soucit bychom měli mít nejen k druhým, ale i sami k sobě, abychom byli schopni i k sobě přistupovat s laskavostí a láskou, což nám pak nedovolí chovat se způsobem, který nás či druhé poškozuje.

Soucit je kvalita, kterou lze vypěstovat, trénovat, zdokonalovat. Jedním ze způsobů, jak soucit trénovat, je buddhistické učení o pěti strážcích řeči, jehož praktikování nám pomůže hovořit tak, abychom svou řečí neuškodili. Dříve, než začneme mluvit, položme si těchto pět otázek:

To, co chci říci:
• Je to pravdivé?
• Je to laskavé?
• Je to prospěšné?
• Je to nezbytné?
• Je na to vhodná doba?

Dalším zajímavým způsobem, jak vlastně svou řeč trénovat, je paradoxně metoda jógy nazývána mauna, pěstování mlčenlivosti – vnější i vnitřní. Sami to zřejmě znáte, skrze své myšlenky většina z nás hovoří neustále, prakticky bez přestávky. Proto zde zdůrazňujeme i mlčenlivost vnitřní spočívající v utišení toku myšlenek. Mauna přináší stabilitu mysli, klid, soustředění a vnímání podstatného, je to cesta k seberealizaci, která nám umožňuje vstoupit do vnitřní svatyně srdce. Mlčení představuje největšího učitele a sílu vedoucí k opravdovému poznání. Mlčíme, abychom lépe slyšeli.

Říká se, že hudbě krásu dodávají pauzy. Odrazem slova je ticho, pauza, neslyšný akord vnější prázdnoty a vnitřního obohacení. Ticho zvyšuje sílu slova, proto spočíváme-li více v tichu, dodáme našim slovům potřebnou hloubku, váhu, sílu apravdivost. Proto mluvme méně, mluvme laskavě, mluvme pravdivě a přispějme tím ke spokojenosti a zdraví nás všech.

Jak si uchovat duševní zdraví – 2. část (12.12.2020)

Přátelé, jsem již doslova přesycena všemožnými myšlenkami a názory, které tato doba koronavirová s sebou nese, přesycena natolik, že jsem si říkala, že nenaplním svůj slib druhé části svého psaní „Jak si uchovat duševní zdraví“. Nicméně včerejší zážitek mi byl inspirací k zamyšlení, které nyní čtete. Potkala jsem se s velmi poctivým mužem, který roky vede malinký obchůdek, vždy vyjde člověku vstříc, ale již velmi dlouho u něj pociťuji velkou tíhu, kterou v sobě nese. A včera mi tento milý pán s naprosto vážnou tváří řekl: „Byl bych ochoten obětovat 10 let svého života za příležitost strávit nějakou dobu ve vězeňské cele sám s Andrejem Babišem“ … je zřejmé, že by tento čas pro našeho předsedu vlády nebyl nijak příjemný. Ale, prosím, k čemu by to vlastně bylo dobré? Odstranění jednoho darebáka nepovede ke štěstí nikoho, přijdou další a další, přičemž zlo a násilí přináší pouze další zlo a násilí. Svět by jistě mohl být o tolik krásnější, kdyby …

Mnozí v současné době pociťují zlost, vztek, úzkost, zoufalství, bezmoc … ájurvéda dává odpověď i na otázku, proč vlastně vznikají epidemie. Velice stručně řečeno - dle nejstarších ájurvédských textů - přichází epidemie v obdobích, kdy převládají nepřirozené charakteristiky v projevech počasí (přílišné či nedostatečné deště a extrémy v teplotách). Odkloněním se od přirozeného způsobu žití vzniká nerovnováha, která dříve či později vede k epidemiím s cílem přírody vrátit extrémně vychýlený organizmus zpět do rovnováhy. Jsme tedy příliš odděleni od přírody, stále jen bez sebemenší úcty bereme a bereme v domnění, že příroda je zde pro naplnění našich potřeb. Řekla bych, že každý z nás má na tomto svůj podíl, někdo malý, jiný větší. Jsme naprosto odděleni od toho, co je přirozené, a většina není ani ochotna své postoje měnit.

Věřím, že v rámci osobní a kolektivní karmy nám byl dán současný život takový, jaký potřebujeme, že jsme se prostě narodili správně. A pokud většina z nás život studuje teprve na úrovni základní školy a neustále propadá a ne a ne se přehoupnout do vyššího ročníku, pak nezbývá, než mít s lidstvem trpělivost. Možná nezažijeme „lepší“ dobu dle našich představ, ale jsem přesvědčena o tom, že život jako takový je věčný a že si poradí.

Co však tady a teď můžeme udělat pro sebe my sami? Čekat, až vláda rozhodne tak či onak? Strachovat se o svůj život, své živobytí, trápit se, že naše děti nebudou mít pohodový a poklidný život? Jak řekla Edith Egerová, nikdo nemá v rodném listu napsáno, že ho čeká jednoduchý život. Mnoho let sleduji jakýsi „boom“ moudrých myšlenek, mnoho z nás jich má plnou hlavu a při každé příležitosti nějakou cituje. O to zajímavější dobu zažíváme, neboť právě v situacích nelehkých dostáváme příležitost zjistit, jak na tom vlastně jsme. Umíme alespoň některou tu pěknou myšlenku žít? Nebo v době stresu reagujeme instinktivně strachem o sebe a druhé a myšlenky jsou rázem zapomenuty? Duše je věčná, mé „Já“ nezaniká … krásné … ale v okamžiku setkání se s možností smrti okamžitě ztrácíme svůj vnitřní klid. Dualita není, dá se přece překlenout, vše je jedno ... ano, jistě, píši to moudré knihy a občas se tato pravda dobře cituje … do okamžiku, kdy nás někdo nebo něco zraní a my okamžitě rozlišujeme dobro a zlo, bolest a radost. Jak to tedy s těmi moudry vlastně vnitřně máme? Skutečností je, že mnozí z nás dosud neměli potřebu budovat a hledat své vnitřní ukotvení, to místo, kam můžeme vejít v dobách zlých, kdy se bortí vnější berličky, od kterých jsme se v životě odráželi. A zcela jistě toho můžeme o sobě objevit velice mnoho právě v dobách pohnutých než klidných, jen umět poodstoupit a mít chuť přijmout dění jako příležitost k vnitřnímu duchovnímu růstu.

Pokusme se na náš vlastní život pohlížet jako na dar, nikoli trest, dar a příležitost žít tak, abychom se každým dnem stávali lepším člověkem. Hledejme vlastní výzvy a světlo v sobě.

Ájurvéda i její sesterská disciplína jóga mohou být člověku k transformaci nápomocné, avšak pokud netíhnete k těmto systémům, není třeba zoufat, věřím, že otevřené upřímné srdce najde cestu k vnitřnímu klidu. Nabízí se vnitřní svět a krása hudby, tanec či jiný spontánní pohyb, malování, tvůrčí činnost, vycházka v přírodě, která dokonale uklidní nadměrně stimulovanou mysl. Význam má u udržování čistoty, na těle i na duši, stejně tak v prostoru, kterým se obklopujeme.

Dělejme si radost každičký den, byť třeba i naprostými drobnostmi – napadá mě uvařit si čaj lahodnější než obvykle, oběd chutnější než běžně, do aromalampy kápnout esenciální olej, který si obvykle šetříme, neboť je drahý, nasadit si sváteční náušnice, místo abychom čekali na dostatečně sváteční dobu, hezky se obléci, i když zrovna nejdeme nikam do společnosti. Usmát se na sebe do zrcadla, pohladit se, ocenit se a večer, místo sledování hrůz, které nám televize nabízí, se v klidu posadit k příjemné knize, zapálit si svíčku a občas kouknout na její hřejivý plamen s pocitem, že jsem na tomto světě vlastně fakt ráda 

Mohla by nám být rovněž nápomocna myšlenka neulpívání, kdy přestože jsme ve světě aktivní a snažíme se utvářet harmonický a mírumilovný svět, zároveň však nelpíme na výsledcích svých činů, nelpíme na majetku, osobách ani myšlenkách. Ha! Snadno se řekne i napíše, ale sama dobře vím, že není jednoduché uvést tento koncept do života, neboť právě naopak - máme spíše potřebu kontrolovat dění kolem sebe, kontrolovat své blízké, rozšiřovat a chránit svůj majetek a držet se zuby nehty svých názorů a myšlenek. Nicméně skutečností je, že právě schopnost neulpívat je esenciální k adaptabilitě a flexibilitě v životě. Prvním krokem by mohlo být připuštění logičnosti tohoto konceptu, uvědomění, že čím více něco chceme nebo jsme k něčemu připoutáni, tím méně vnitřního klidu nám to dává. Také si všimněme, že se mezi námi stále ještě vyskytují lidé vnitřně moudří, bohatí a krásní, kteří svými skutky či slovy prosvětlují (i přes nepřízeň a nepochopení) mentální či duševní tmu, ve které většinově žijeme a která způsobuje, že klesáme na kolena pod tíhou vlastních myšlenek a strachů. Já jsem neskutečně vděčná, že mi je umožněno být několika takovými lidmi obklopena, nesmírně si toho vážím a Vesmíru každý den děkuji, že mé žití i takto podporuje a napomáhá tomu, aby můj vnitřní plamínek poznání hořel o to kvalitněji.

Mysleme na to, že k naší lepší náladě přispívá i vykonávání dobra – ne se nerovnovážně rozdávat ze své vlastní slabosti a touhy dostat něco zpět, ale pomoci druhému dobrým skutkem, však mnohdy stačí naprosté maličkosti - rozradostnit svět svým úsměvem, prohodit pár milých slov, prokázat laskavost, nakrmit zvířata …jistě každého z vás napadne mnoho dalších nenáročných úkonů, kterými lze zkrášlit svět.

Budujme ctnosti a světlo vnitřní moudrosti, za všech okolností hledejme světlo a světlo odrážejme, osvětlujme neustále svá srdce natolik, aby v nich tma v podobě zla a strachu neměla šanci zahnízdit. A pokud máme něco neřešitelného a naše srdce neumí slyšet, zároveň nás neuspokojí možnost nakouknout do moudrých knih, zkusme se zeptat malých ještě nikým a ničím nezkažených dětí … Dnešní psaní bych ráda ukončila Patanjaliho joga sútrou, která nám dává čtyři klíče k zachování klidné mysli v každodenním životě. Jsou jimi přátelství, soucit, radost a nevšímavost/ignorace a poznání, v jaké situaci který klíč použít.

Pokud se setkáme se šťastným člověkem, použijme přátelský klíč – velmi často na šťastného člověka reagujeme určitou žárlivostí, nicméně moudrým chováním je udělat z takového člověka přítele. Setkáme-li s nešťastným člověkem, buďme soucitní a milosrdní.

Pokud se setkáme s ctnostným, čestným člověkem, přistupme k němu s upřímnou radostí, s potěšením, že jsme našli vzor pro kultivaci téhož ve svém vlastním životě.

Poslední možností je, že se setkáme s člověkem zlým, podlým, zlomyslným … je zbytečné těmto lidem radit, jak se mají chovat, považovali by to spíše za urážku, věřme, že jednou sami pochopí ... Přistupme k nim s jistou nevšímavostí či lhostejností, zůstaňme stranou a nezaobírejme se takovými lidmi, neboť to naruší náš vlastní vnitřní klid.

Tyto klíče a moudré postoje nosme za všech okolností u sebe, umožní nám to neztrácet klidnou mysl. Přeji vám všem krásné předvánoční dny a naději, víru a lásku do nového roku.

Jak si uchovat duševní zdraví (25.10.2020)

Všichni v poslední době zažíváme nevšední situace. Byli jsme zvyklí na to, že život běžel dle předem jasných pravidel, přičemž pravidelnost a předvídatelnost nám přinášela pocit bezpečí. Na jaře do tohoto plynutí zasáhl koronavirus a nyní je zde opět, a to ve velké síle. Opět někteří z nás nemohou pracovat, za sebe můžu říci, že to není příjemný pocit – ze dne na den se má pracovní aktivita považuje úředně za nebezpečnou. Nebudu hodnotit, zda se jedná o rozhodnutí smysluplné, nehodnotím zde ani dopady podobných rozhodnutí. Ve srovnání s obrovským zápřahem zdravotních sestřiček se mi naopak vytváří prostor k odpočinku a přemítání a je na mě, jak tento časový prostor využiji.

Přesto … jsem od přírody člověk, který neumí slepě následovat autority opřené jen o svou pozici, černá ovce snažící se ve stádě vypadat co nejméně nápadně. Jsem nedůvěřivá a kritická a mé zkušenosti mi zatím ukazují, že mocným jde v první řadě o upevnění své moci a o neustálé zvyšování svých již tak velikých finančních rezerv. Nemůžu si pomoci, ale tato myšlenka mě prostě neopouští ani v této době koronavirové. Nicméně si uvědomuji, že žijeme v době, kterou indická filozofie nazývá „kali juga“ neboli doba temna. Tudíž nelze od společnosti očekávat vyšší vědomí a čisté vnímání. Do tohoto světa jsme se narodili pod vlivem kolektivní karmy a všichni hledáme, jak nejlépe (ve smyslu nejjednodušeji či nejpohodlněji) žít, část z nás pak hledá i smysluplnost svého žití. Pokud mohu alespoň maličkou kapičkou přispět k pozvednutí našich životů svými znalostmi, pak mělo a má smysl studovat.

Ájurvéda se běžně překládá jako „věda o životě“, já v ní však vidím mnohem mnohem víc. Pro mě představuje „umění“ každodenního žití. Dává mi rozumné a přesné informace o tom, co je pro mě vhodné z pohledu stravování i denního režimu, jak o sebe pečovat, jaké barvy, vůně mě harmonizují, prostě jak k sobě přistupovat, abych své fyzické a psychické zdraví maximálně podporovala. Unikátním konceptem ájurvédy jsou doporučení ohledně uklidnění mysli a zachování si svého duševního zdraví, tzv. ačara rasajana/sadvritta. Tomuto bych ráda nyní věnovala pár řádků.

Klasičtí ájurvédští lékaři dávné doby vytvořili pravidla chování, která podporují klid mysli a upevňují fyzické i mentální zdraví jedince. Mezi tato pravidla patří doporučení etická/morální, sociální, mentální a fyzická. Pravidel je mnoho a jsou detailně rozpracována, všechna mají svůj význam a nesou hluboká poselství. Je tudíž těžké vybrat jen několik, přesto to nyní udělám, abyste si mohli vytvořit určitou představu:
- Mluvit pravdu, hovořit ve správný čas, používat smysluplná, prospěšná a laskavá slova.
- Pěstovat trpělivost, spolehlivost, soucit.
- Nepoddávat se hněvu, nepůsobit nikomu násilí/bolest, ani sám sobě, tj. dostatečně vnímat své potřeby i potřeby druhých a správně se k nim stavět.
- Zdržovat se ve společnosti učitelů, starších a úspěšných, spirituálně vyzrálých osob a respektovat je.
- Udržovat čistotu na všech úrovních žití (nejen mít uklizeno v domě či se pravidelně koupat a udržovat své tělo v čistotě, ale rovněž se i věnovat tzv. vnitřnímu úklidu, pouštět, co nám již neslouží).
- Udržovat na tváři úsměv.
- Obklopovat se květinami a aplikovat na sebe přírodní vůně, obojí těší mysl.
- Nevěřit všemu kolem sebe, ale také nebýt příliš podezíravý.
- Kontrolovat své smyslové orgány, tj. čemu věnujeme jak velkou pozornost.

Posledních několik vybírám zcela záměrně. Příčinou mnohých zdravotních problémů je totiž nadměrné, nesprávné či nedostatečné používání našich smyslů. Děláme to v moderní době neustále – televize, internet, mobilní telefony, videohry … naše smysly se nezastaví, nespočinou. K tomu všemu současné koronavirové dění přidalo ještě třešničku na dort - jsme obklopeni ba doslova bombardováni nadměrným množstvím agresivních a negativních informací, a to zcela záměrně. Je potřeba v lidech vyvolat strach, aby poslouchali příkazy? Nebo se senzačními zprávami dobře živí média? Stále však máme volbu ... informační zdroje můžeme nechat vypnuté. Podněty negativní povahy totiž představují jedovaté smyslové vjemy, jsou pro naše zdraví velmi toxické.

O to více vnímám potřebu uzavírat své smyslové orgány těmto negativním podnětům. Ne proto, abych utekla od „reality“, abych oklamala svou psychiku a žila v jakési bublině pohody. Nezlehčuji skutečnost, ale nepotřebuji své smysly každodenně krmit toxickou stravou. Je třeba hledat a posilovat své vnitřní ukotvení, prosvětlovat tmu alespoň jiskřičkou světla, budovat sattvu (čistou energii), víru, vnitřní klid a mír.

Hlavním zdrojem života je dle ájurvédy agni, oheň. Bez něj není život možný. Pojetí agni je velmi staré a obsáhlé, neboť agni má mnoho funkcí z pohledu fyzického těla, naší mysli i vědomí. Agni, trávicí oheň, umožňující prožít dlouhý a zdravý život, posilující naši imunitu. Agni zodpovědný za dozrávání a správné formování tkání. Agni jako transformační energie zodpovědná za naši inteligenci, za pochopení. Představuje přemostění mezi tělem, myslí a vědomím, světlo přinášející poznání. Doma mi denně hoří přírodní svíčka nebo ghí lampa, její plamen má na mě mocné a uklidňující účinky a připomíná mi důležitost pěstování čistého vnitřního světla, které přináší jasnější vnímání a pochopení, vnitřní vášeň, odvahu, barevnost i celistvost života.

A tak vám všem přeji, abyste neztráceli ani v této době plné zvratů úsměv na tváři, pečovali s láskou o sebe i své okolí a pěstovali vnitřní klid a mír se stejnou vášní, s jakou se každoročně vrháte na zahrádku s cílem vypěstovat pro sebe a své milované něco zdravého a prospěšného k snědku.

Jak o sebe pečovat na podzim a v zimě dle ájurvédy

Roční období představují jeden z klíčových faktorů, které zásadně ovlivňují naše zdraví. Každé roční období má svá specifika, na která reagujeme různě dle našeho přirozeného nastavení a našich nerovnováh. Podzim a zima jsou pod nadvládou studené, pohyblivé, větrné a vysušující energie, počasí bývá sychravé, deštivé, fouká nepříjemný studený vítr, je spíše zataženo a sluníčko se ukazuje jen sporadicky. Většina z nás pocítí větší či menší negativní dopad tohoto ročního období na své tělo či psychiku. Vyjádřeno jazykem ájurvédy, podzimu a zimě vládne pohyblivá a nestabilní síla, kterou nazýváme váta. Tato síla má na svědomí velkou část našich zdravotních potíží, přináší s sebou studené ruce a nohy, nepravidelné trávení, nadýmání, zácpu, nespavost, rozrušení a úzkosti (tj. slabost nervové soustavy), kloubní onemocnění, bolesti dolních zad a další. Dle ájurvédy se stejné vlastnosti navzájem znásobují, takže kdo již má v těle nadbytek váty, ten na podzim a v zimě, v její hlavní čas, pocítí projevy této síly nejvíce. Pomocí vhodně zvolené stravy, životního stylu a mentálních přístupů lze její dopad minimalizovat a udržet si či nakročit ke zdraví.

Po celý rok bychom měli dodržovat pravidelný denní režim, který však bude upraven s ohledem na specifika každého ročního období. Totéž platí pro stravování a vlastně veškeré naše aktivity. Krása ájurvédy spočívá mimo jiné v dokonalém a hlubokém pochopení lidské individuality a charakteristik všeho, co nás obklopuje a ovlivňuje.

Jak tedy upravíme vhodně své stravování a chování pro nadcházející podzimní a zimní dny? Základem je, jak již uvádím výše, dodržovat pravidelný denní režim, přizpůsobit stravu a nepřepínat se. Vhodná jsou těžší, teplá, vařená a olejnatá jídla. Vyhýbejte se studeným salátům/pokrmům, sendvičům, raw stravě či suchým potravinám. Rovněž půsty a očisty např. ovocnými šťávami nejsou nyní vhodné. Vybírejte si sezónní potraviny – což je na podzim zejména kořenová zelenina, různé druhy tykve, jablka, hrušky, obiloviny a luštěniny. Vynikající jsou ranní teplé celozrnné kaše, dušená jablka či hrušky se skořicí a hřebíčkem, teplé polévky, zahuštěné omáčky, různá jídla „z jednoho hrnce“ nebo pečená zelenina. Oběd by měl být vydatný. S dostatkem karbohydrátů a kvalitních bílkovin, které nám zajistí dostatečný a vyrovnaný příjem energie pro celý den. Z koření více používejte taková, která prohřívají a regulují zažívání, například kardamom, římský kmín, fenykl, zázvor, skořice, kmín, hřebíček. Vátě prospívá slaná, kyselá a sladká chuť a naopak jí škodí hořká, trpká a příliš ostrá chuť. Během dne pijte teplou vodu a kořeněné čaje, které vás zahřejí. Pozor na kávu, černý i zelený čaj, obsahují kofein, ten zvyšuje vátu. Začít den s šálkem teplé vody či zázvorovým čajem je mnohem prospěšnější než s černou kávou, která navíc dehydratuje organizmus.

Příroda nám napovídá, že bychom měli v tuto roční dobu déle odpočívat. Dny jsou kratší, venku je zima, tedy ideální čas na pobyt v teple u domácího krbu. V zimě je přirozené vstávat trochu později a chodit spát o něco dříve než jindy. Jelikož je tělo méně výkonné, je vhodné se nepřepínat, nespěchat, nežít v napětí, neboť podzim a zima jsou zatěžkávající zkouškou pro naši nervovou soustavu. Je to rovněž čas zejména pro introspekci, přemýšlení, přehodnocování. Za velmi důležité ájurvéda považuje dodržování pravidelného denního režimu, v tomto případě vhodně uzpůsobeného podzimu a zimě. Nápomocné je každodenní olejování těla teplým sezamovým olejem, zklidňování nervové soustavy poslechem klidné hudby, aromaterapií, četbou příjemné literatury, nenáročnou kreativní činností, procházkami v přírodě na čerstvém vzduchu, popř. nenáročnými jógovými ásánámi či dechovými cvičeními.

Tento podzim je specifický a pro nervovou soustavu náročný s ohledem na celosvětovou koronavirovou situaci. O to více považuji za podstatné chovat se k sobě zodpovědně a s maximální péčí, ať tělu a mysli umožníme přirozeně posílit imunitní systém. Jeden jednoduchý recept na závěr, který posiluje imunitu a obnovuje sílu při rekonvalescenci po nemoci:

1 díl předem namočených mungo fazolek 18 dílů vody, sůl, mletá kurkuma, špetka hingu. Dáme vařit vodu, jakmile je teplá, přidáme do hrnce mungo fazolky a koření. Vaříme do úplného změknutí fazolek. Scedíme, vývar popíjíme teplý v průběhu dne.

Recenze k filmu „Ayurveda Unveiled“, Gita Desai 2019

Poslední z řady trilogie Gity Desai dokumentující hlubokou moudrost indického védského učení. Po Yoga Unveiled, věnované tradici jógy, a Raga Unveiled, pojednávající o klasické indické hudbě, nám Gita obsáhle a bravurně představuje další indický klenot, její medicínu známou pod názvem ájurvéda. V úctyhodných téměř pěti hodinách filmu jsme provedeni úžasným světem tradiční indické medicíny podmanivým obrazem, hudbou i slovy. Dovídáme se o její historii, základních principech a konceptech, přístupu k léčení, metodách léčení, o filozofickém a psychologickém náhledu, a to z úst věhlasných ájurvédských lékařů, vědců a učenců jako jsou např. Vasant Lad, David Frawley, Robert Svoboda, Claudia Welch, Martina Zisková, Sadhguru, Deepak Chopra, Subhash Ranade a další. Film obsahuje rovněž i archivní záznamy zakladatele Transcendentální meditace, Maharishiho Maheshe Yogiho. Hluboká moudrost ájurvédy je zde představena s velikým citem pro detaily. Velmi působivé jsou náhledy světových osobností na jednotlivá témata, i jejich filozofická zamyšlení nad koncepty ájurvédy. Mně osobně velmi mile překvapila pasáž o významu sanskrtu, nejdokonalejšího jazyka světa, jak pro léčbu, tak i pro uchování tohoto posvátného vědění. Již samotné zařazení sanskrtu do filmu je pro mě potvrzením preciznosti, s jakou Gita Desai učení ájurvédy zpracovávala. Vše umocněno hudbou, recitací sanskrtských šlók, kresbou a obrazy z indického života. Z obrazovky na vás doslova dýchá duch Indie a vy máte pocit, že jste v tom okamžiku součástí něčeho velkého, významného, opravdového a krásného. Film se tak stává potěchou naší duše a pohlazením srdce, je úžasně barevný a místy až téměř voňavý. A pokud by snad měla někoho odradit délka filmu, pak vězte, že je možné vybrat si ke shlédnutí jednotlivé kapitoly dle momentálního zájmu. Ale zcela upřímně … film se natolik dotýká vašeho srdce a zároveň obohacuje o nová poznání, že si ani nevšimnete, jak čas rychle běží. Z mého pohledu perfektní dílo, na kterém nenacházím žádnou jinou chybu, než že jeho sledování po 5 hodinách končí. Avšak jedná se o dokument, který si jistě každý z nás bude pouštět opakovaně, neboť při každém dalším zhlédnutí objevíme informaci, jež k nám bude promlouvat nově. Závěrem je třeba říci, že Gita Desai ve svém mnohaletém úsilí dokázala v podobě trilogie vdechnout život ojedinělému projektu, který bez jakékoli pochybnosti stojí za vidění a za podporu.

JAZYK A JEHO ČIŠTĚNÍ, PÉČE O ÚSTNÍ DUTINU

Jazyk je dvojným orgánem … orgán řeči a zároveň smyslový orgán, jenž vnímá chutě. Dle ájurvédy jazyk odráží náš zdravotní a emocionální stav, lze říci, že je určitým zrcadlem těla, poznáme z něj stav vnitřních orgánů i další aspekty daného člověka … různé oblasti jazyka jsou spojené s různými orgány, svůj význam má barva jazyka, jeho vlhkost, tvar okrajů, středová linie, různé prohlubně, hrbolky a skvrny. Velmi významný pro diagnostiku je povlak jazyka, přičemž zdravý jazyk vypadá čistě, má růžovou barvu a je bez povlaku.
Během trávení potravy se náš trávicí oheň snaží plně potravu strávit, vstřebat, asimilovat, mnohdy však jeho neharmonické fungování vede ke vzniku toxinů/ámy. Proces trávení pokračuje i v noci, přičemž se áma v noci hromadí právě na jazyku. Není vhodné tuto ámu spolu se stravou či pitím zpětně polykat při ranní snídani. Ájurvéda doporučuje časně ráno jazyk vyčistit škrabkou, což zároveň slouží jako masáž těch oblastí na jazyku, které mají vztah k žaludku, slinivce, játrům, ledvinám a střevům. Seškrabávání by se mělo dělat pouze ráno na prázdný žaludek, rozhodně ne večer před spaním, neboť to způsobuje nadměrnou stimulaci vnitřních orgánů.

Pozitivní účinky čištění jazyka:
- očista od toxinů
- masáž a stimulace vnitřních orgánů
- odstranění zápachu z úst
- zlepšení vnímání chutí
- uvolnění emocí aj.

Hodláte-li s čištěním začít, ideální je pořídit si nerezovou či měděnou škrabku, zubní kartáček ámu jen rozptýlí, nikoli odstraní, lžička nefunguje tak efektivně. Zaoblený konec škrabky umístíme co nejvíce na kořen jazyka a krátkými tahy posunujeme ke špičce. Jazyk čistíme před očistou zubů.
Pro doplnění … ájurvéda říká, že zubní pasta by měla být svíravá a hořká. Používání sladké zubní pasty vede k zahuštění slin, které tímto obsahují velké množství vápníku, což vede ke vzniku zubního kamene. Výborné jsou zubní pasty s obsahem neemu, který má silné protizánětlivé účinky, ředí sliny, zubní kámen mizí a nedochází k ústupu dásní. Před spaním po vyčištění zubů je vhodné si ústní dutinu vypláchnout triphalovým odvarem či vodou s tea tree olejem nebo neemem. Jedná se o antiseptika ničící bakterie v ústech, rovněž dojde k posílení dásní...

*

Přirozené potřeby a proč je nepotlačovat

Ájurvéda popisuje 13 základních fyzických potřeb, které by moudrý člověk neměl za žádných okolností potlačovat. V současné době však žijeme docela odcizeně od přírody a chováme se spíše opačně … své potřeby nejen že potlačujeme, ale ještě to považujeme za společensky slušné či nutné. Nebo dokonce na ně zrovna nemáme čas! Bohužel. Již před tisíci lety se vědělo, že pokud své určité potřeby budeme potlačovat, dříve či později onemocníme.
Tzv. vega vidharan, přirozené potřeby těla, jejichž potlačování vede zákonitě k nemocem:
potřeba močit, vylučovat stolici, ejakulovat, vypouštět střevní plyny, zvracet, kýchat/kašlat, říhat, zívat, jíst při hladu, pít při žízni, plakat, spát, hluboce dýchat.